Lokalita | Penzion Homér Slaný

Město Slaný je někdejší královské město v okrese Kladno asi 29 km severozápadně od Prahy.

Slaný

Město Slaný (německy Schlan) je někdejší královské město okrese Kladno asi 29 km severozápadně od Prahy. Ve městě a jeho částech žije přibližně 17 tisíc obyvatel. Částmi města jsou Slaný, BlahoticeDolínKvícKvíčekLotoušNetoviceOtrubyTrpoměchy a Želevčice.

penzion-homer-slany-ubytovani-levne-nedaleko-prahy-noir-hotels

Zdroj: wikipedie

penzion-homer-slany-ubytovani-levne-nedaleko-prahy-noir-hotels

Znak Město Slaný

penzion-homer-slany-ubytovani-levne-nedaleko-prahy-noir-hotels

Logo Město Slaný

penzion-homer-slany-ubytovani-levne-nedaleko-prahy-noir-hotels

Vlajka Město Slaný

Historie Města Slaného

Archeologické nálezy potvrzují pravěké osídlení města i jeho okolí od starší doby kamenné. Větší osídlení potvrzují také nálezy z 8. a 9. století, zejména na jihovýchodním svahu Slánské hory a jejího úpatí.

K původu jména města se váže příběh z kroniky Václava Hájka z Libočan, který vypráví o objevení slaného pramene na úpatí Slánské hory služebníkem knížete Nezamysla Holotem a o následném založení osady „Slanej vrch“.

První písemná zpráva o Slaném je z roku 1262, ve které jmenuje Přemysl Otakar II. Slaný mezi města, odvádějící devátý díl tržních poplatků klášteru sv. Jiří na Pražském hradě.

Na přelomu 13. a 14. století udělil Václav II. městu magdeburské právo a byl to asi i on, kdo povýšil Slaný na město královské s právem užívat znaku s figurou dvouocasého stříbrného Iva se zlatou korunkou a zbrojí v červeném poli.

Na počátku husitských bouří se město řadilo spolu s Plzní, Žatcem, Louny, Pískem a Klatovy k městům, která jediná měla být spasena. V květnu 1420 vyrazili slánští spolu s lounskými a žateckými na pomoc Praze, čehož využil Vilém Zajíc z Hazmburka a s částí křižáckého vojska se lstí města zmocnil. Obrat ke starým pořádkům znamenala návštěva císaře Zikmunda ve Slaném.

Od poloviny 15. století se město přiklonilo k jednotě poděbradské a oddaní Jiřímu z Poděbrad zůstali slánští i v době jeho panování. Hospodářský rozvoj města pokračoval za Vladislava Jagellonského i v počátcích vlády Habsburků.

Růst města se zastavil až po prohře českých stavů na Bílé Hoře, kdy zdejší obyvatelstvo stálo na straně poražených. Jako jediné královské město bylo potrestáno tím, že od roku 1623 bylo dáno do zástavy a roku 1638 bylo prodáno smečenskému hraběti do dědičného vlastnictví Martiniců. V poddanství zůstalo až do roku 1794, kdy bylo vyvázáno a přešlo pod ochranu vrchnosti. Od 1.1.1796 se stal prvním ochranným pánem Karel Josef Clam-Martinic a ochranném poměru zůstalo město až do roku 1848. Po revoluci se Slaný stalo sídlem politického a soudního okresu. C.K. hejtmanství začalo úřadovat 15. února 1850.

Zhruba od poloviny 19. století ožilo Slaný velkým rozvojem průmyslu zaměřeného především na potřeby slibně se rozvíjejícího zemědělství. Vývoj přerušily až obě světové války.  

Od roku 1960 byl zrušen okres Slaný a jeho větší část, včetně města Slaný, byla sloučena pod okres Kladno. Po zrušení okresů se řadí do Středočeského kraje.

 

Zdroj: Webové stránky města Slaný

Další zajímavosti a významné památky z nedaleké metropole

Smetanovo divadlo (1886-1887, Nové německé divadlo)
Divadlo na Vinohradech (1905-1909, „Vinohradské divadlo“)
Budova Českého rozhlasu (1929-1931, Československého rozhlasu)
Hlavní nádraží (1901-1909, císaře Františka Josefa I., Wilsonovo, Hlavní nádraží, Wilsonovo)
Národní dům na Vinohradech (1893-1894, dříve ÚKDŽ, později KDŽ)
Vinohradská sokolovna v Riegrových sadech
Vinohradská tržnice (1902), jedna z pražských tržnic
Vodárenská věž (1891)
Vinohradský hřbitov (1885)
Kaple sv. rodiny (1755)
Husův sbor (1932-1935)
Kostel svaté Ludmily (1888-1893)
Kostel Nejsvětějšího srdce Páně (1928-1932)
Arcibiskupské gymnázium v Praze
Výtvarná škola Václava Hollara
Dvojdům bratří Čapků (1928-1929) ve vilové kolonii Spolku žurnalistů (1923-1929)
Gröbeho vila (1871-1888, Villa Gröbe, „Grébovka“), s Dolní Landhauskou a parkem
Kotěrova vila (1908-1909)
Laichterův dům (1908-1909)
Schnirchův dům (1875)
Šalounova vila (1908-1909)
Vila Osvěta, rodný dům Jana Masaryka